Rýže
(Kome) 米

    Rýže je od pradávna základní japonskou potravinou. Japonci konzumují víceméně kulatozrnou bílou rýži domácího původu. Trh s rýží je kontrolován vládou a zemědělci mají garantované výkupní ceny rýže.
    Rýže se pěstuje na rýžových políčkách. Přestože jsou rýžová políčka poměrně malá, je pěstování rýže hodně mechanizované. Pěstování rýže začíná předpěstováním sazenic. To často probíhá mimo rýžové pole. Předpěstované sazenice rýže se mechanicky nebo ručně rozsazují do zavodněného políčka. Před sklizní se voda z políček vypustí, rýže se usuší a vymlátí. Zbylé rýžové stvoly, které zbyly na poli, se vypálí a políčko je připravené na další cyklus. Kromě různých chorob, je nepřítelem rýže a zemědělců špaček. Před sklizní se proto na políčkách nacházejí různí strašáci.

    Nejkvalitnější rýže se pěstuje na Honšú v oblasti Tóhoku. Kvalitní rýží jsou zejména proslavené prefektury Akita a Mijagi. V těchto severněji položených prefekturách se rýže sklízí jednou ročně, v jižně položených prefekturách dvakrát ročně a na Kjúšú, nebo na Okinawě dokonce třikrát ročně. S rýží také souvisí výroba rýžového vína sake.
    Rýže byla a je hlavní japonskou potravinou. Mnoho Japonců konzumuje rýži třikrát denně, k snídani, obědu a k večeři. Nejčastěji ji vaří v rýžovarech suihanky 炊飯器, který je neodmyslitelnou součástí každé japonské kuchyně. Před vařením se rýže důkladně propere – zbaví se tak nadbytečných škrobů. Často se nechává 1-2 hod. máčet. Po uvaření se důkladně promíchá. Většinou se jí rýže neochucená bílá, rýže na suši se ochucuje slazeným rýžovým octem. U některých pokrmů dochází k dalšímu zpracování rýže, jejímu pečení nebo smažení.
    Z rýže také vyrábí rýžové sušenky a pochutiny. Na Nový rok se pojídají tradiční rýžové koláčky moči 餅. Tyto koláčky se vyrábějí utlučením speciálního druhu vařené rýže v lepkavou těstovitou hmotu. Tato hmota je poměrně obtížně polykatelná, takže každoročně dojde k několika případům zadušení.