Období je pojmenováno podle hradu Azuči, který si v roce 1576 nechal zbudovat prvním sjednotitel Oda Nobunaga (1534 – 1582). Toto období je charakterizováno bojem o sjednocení Japonska a vládu tří sjednotitelů.
    Oda Nobunaga se během krátké doby vypracoval z bezvýznamného knížete a postupně se mu podařilo podmanit si celé střední Japonsko. Oslabil vojenskou moc klášterů, rolníkům zabavil zbraně. Dobytá území zkonfiskoval a odměňoval jimi své spojence. Nobunaga byl vůči svým nepřátelům nemilosrdný, v roce 1574 nechal upálit na 20 000 zajatců. Do historie japonského válečnictví vstoupila bitva u Nagašina, kde armáda Nobunagi použila muškety. Byla to první bitva v Japonsku s palnými zbraněmi. Nobonaga v této bitvě porazil mocný rod Takeda. V roce 1582 Nobunaga spáchal sebevraždu poté, co byl přepaden zrádným knížetem.
   

Po násilné smrti Nobunagy v roce 1582 se Tojotomi Hidejoši (1536 - 1598), kdysi bezvýznamný pěšák, stal regentem. Do roku 1593 se mu podařilo sjednotit celé území Japonska a nechal si vybudovat hrad Momojama v dnešní Ósace. V roce 1588 se vzdal úřadu regenta ve prospěch svého syna a obdržel titul taikó - exregent. Hidejoši plánoval také dobytí Koreje, Číny a Indie. V roce 1592 podnikl vojenskou výpravu do Koreje. Přestože Japonská armáda dosáhla dílčích výsledků, neustále ji sužoval tuhý odpor domorodého obyvatelstva. V námořních soubojích porážely nepřipravené Japonce opevněné a obrněné tzv. želví lodě. V roce 1597 po Hidejošiho smrti bylo vojsko odvoláno.
    Nejvýznamnějším přínosem této výpravy bylo zajetí keramických mistrů. Tito mistři se stali základem pro rozvoj keramického umění v 17. – 19. století.
    Po smrti Hidejošiho se k moci dostává kníže Tokugawa Iejasu (1542 - 1616). Iejasův boj o sjednocení Japonska vrcholí 1. 9. 1600, kdy došlo k bitvě u Sekigahary, kde se střetl s Tokugawou a jeho spojenci, mocnou koalicí knížat, která byla vedena knížetem Išidou. V této bitvě zvítězila koalice vedená Tokugawou Iejasuem. Tímto vítěztvím došlo k upevnění moci rodu Tokugawa a bylo završeno sjednocení Japonska pod vládu rodu Tokugawa. Formálně došlo k završení až v roce 1603, kdy byl Tokugawa Iejasu jmenován šógunem. Šógunát tohoto rodu vládl Japonsku až do roku 1868.
    V období Azuči také došlo k příjezdu prvních Evropanů. V roce 1542 na ostrově Tanegašima ztroskotali Portugalci. V následujících letech pak došlo k navázání obchodních styků s Portugalskem. V roce 1548 se v Japonsku vylodil jezuitský misionář František Xaverský, který následně více jak dva roky cestoval po Japonsku a šířil křesťanství. Zatímco Nobunaga Oda využíval nového náboženství jako protipólu vůči buddhismu a zejména vůči vojensky mocným buddhistickým klášterům, Tojotomi Hidejoši začal populární a rychle se šířící křesťanství perzekvovat. K masivním perzekucím a vymýcení křesťanství v Japonsku došlo však až během období Tokugawa.