Období Nara (710–794) 奈良時代 (Nara džidai)

Přehled

Období Nara začíná v roce 710 přesunem císařského dvora do nově vybudovaného hlavního města Heidžókjó (平城京), které bylo později přejmenováno na Nara (奈良). Konec tohoto období je datován rokem 794, kdy došlo k opětovnému přesunu hlavního města do Heiankjó (平安京), pozdějšího Kjóta (京都). Období Nara je charakteristické intenzivním kulturním rozkvětem, silně ovlivněným čínskou kulturou a buddhismem, který se v Japonsku pevně etabloval a rozšířil. Byly položeny základy japonské literatury a historiografie a vznikly monumentální architektonické a umělecké památky.

Obyvatelstvo a společnost

Přesunem hlavního města do Nary vzniklo první skutečně urbanizované centrum v Japonsku, modelované podle čínského hlavního města Čchang-anu (dnešní Si-an). V Naře žila císařská rodina, aristokracie, buddhistické duchovenstvo a s nimi spojený personál, řemeslníci a obchodníci. Společnost byla silně hierarchizovaná, s císařem na vrcholu a mocnými aristokratickými rody, které hrály významnou roli v politice. Buddhistické kláštery získaly značný vliv a bohatství. V roce 735–737 postihla Japonsko ničivá epidemie neštovic, která podle odhadů zahubila 25–35 % populace a měla významný dopad na hospodářství a sociální strukturu.

Kultura

Období Nara je považováno za zlatý věk rané japonské kultury, silně ovlivněné čínskou dynastií Tchang čínskou dynastií Tchang

Buddhismus

Buddhismus se stal státním náboženstvím a hrál ústřední roli v kultuře, umění a politice. Bylo zavedeno a rozšířilo se šest hlavních buddhistických sekt: Hossó, Kegon, Sanron, Ricu, Kuša a Džódžicu. Vznikaly monumentální buddhistické kláštery a chrámy, které se staly centry vzdělanosti a umění.

Architektura a umění

Stavitelství dosáhlo vysoké úrovně, o čemž svědčí monumentální dřevěné stavby buddhistických chrámů, jako je Tódaidži (東大寺). Rozvíjelo se buddhistické sochařství, jehož vrcholným dílem je bronzová socha Velkého Buddhy (Daibutsu 大仏) v Tódaidži. Kvetlo také malířství s náboženskou tematikou. Z Číny byly přejímány i principy tvorby zahrad.

Literatura a historiografie

V tomto období vznikly první japonské literární a historické kroniky psané čínštinou:

• Kodžiki (古事記 - Zápisy o starých věcech, 712): Mytologický a historický záznam o vzniku Japonska a císařského rodu.
• Nihonšoki (日本書紀 - Japonské anály, 720): Obsáhlejší historická kronika Japonska.
• V roce 759 byla zkompilována básnická sbírkaManjóšú (万葉集 - Sbírka desetitisíců listů), antologie obsahující přes 4500 básní od různých autorů, psaných ranou formou japonštiny.

Technologie a potraviny

Buddhističtí mniši, kteří studovali v Číně, přinášeli do Japonska nové technologie zpracování materiálů a také nové potraviny, jako například výrobu tofu.

Ekonomika

Ekonomika období Nara byla založena na zemědělství, přičemž stát se snažil o centralizovanou kontrolu nad půdou a daněmi podle čínského modelu. Budování hlavního města Nary a velkých chrámů vyžadovalo značné finanční prostředky a pracovní sílu. Rozvíjela se řemeslná výroba spojená s výstavbou a výrobou náboženských předmětů. Důležitou roli hrál i obchod, a to jak v rámci Japonska, tak se zahraničím, zejména s Čínou po Hedvábné stezce, díky čemuž se do Japonska dostávaly luxusní předměty z Persie, Střední Asie a dalších vzdálených regionů.

Politický vývoj

Období Nara bylo charakteristické snahou o budování centralizovaného státu podle čínského vzoru. Císařský dvůr v Nare se snažil upevnit svou moc a kontrolu nad provinciemi. Významný vliv na politiku měly mocné aristokratické rody a buddhistické kláštery, které získaly značné politické a ekonomické postavení, což občas vedlo k mocenským bojům a intrikám u dvora. Opakované přírodní katastrofy (zemětřesení v roce 715, sucha a hladomory, záplavy v roce 770) a epidemie neštovic v letech 735–737 oslabily státní moc a přispěly k sociální nestabilitě. Tyto události také posílily vliv buddhismu, ke kterému se lidé obraceli o úlevu a ochranu.

Nejvýznamnější památky

• Tódaidži (東大寺): Monumentální buddhistický chrám s obrovskou bronzovou sochou Buddhy (Daibutsu). V areálu se nachází i pokladnice Šósóin (正倉院).
• Kófukudži (興福寺): Další významný buddhistický chrám v Naře, spojený s klanem Fudžiwara.
• Gango-dži (元興寺): Jeden z nejstarších buddhistických chrámů v Japonsku.
• Jakuši-dži (薬師寺): Impozantní buddhistický chrám s charakteristickými dvoupatrovými pagodami. Nacházející se jižně od města Nara, poblíž stanice Nišinokjó 西ノ京駅　na trati Kintetsu line
• Tóšódai-dži (唐招提寺): Chrám založený čínským mnichem Ganjinem. Nacházející se jižně od města Nara, mezi stanicemi Amagacudži 尼ヶ辻駅 a stanicí Nišinokjó 西ノ京駅 na trati Kintetsu-Kašihara line 近鉄橿原線
• Heidžókjó (平城宮跡): Archeologické naleziště bývalého císařského paláce v Naře. Nacházející se západně od města Nara, poblíž stanice Jamato-Saidaidži 大和西大寺 na trati Kintetsu-Kašihara line 近鉄橿原線 a trati Kintecu-Nara line 近鉄奈良線

Oblast dnešní Nary je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO díky svým mnoha významným památkám z tohoto období.

Období Nara zanechalo v Japonsku bohaté kulturní dědictví a položilo pevné základy pro další vývoj japonské civilizace, přičemž jeho vliv je patrný dodnes.

BOHÁČKOVÁ, Libuše a Winkelhöferová, Vlasta : Vějíř a meč. Praha : Panorama, 1987 ; 389 s., 32 s. obr. příloh. váz. HILSKÁ, Vlasta : Dějiny a kultura japonského lidu ; 1. vyd., Praha : ČSAV, 1953, 384 s., 18 obr. v přílohách, 1 mapa Manjóšú / Deset tisíc listů ze starého Japonska, Díl první. (Přel.: Líman, Antonín) ; Líman, Antonín. Autor předmluvy a poznámek. Předmluva ; 1. vyd. Praha : Brody, 2001 ; 334 s. váz. orig. Manyoshu vol. I. REISHAUER, Edvin O. a Craig, Albert M. : Dějiny Japonska. (Přel.: Labus, David a Sýkora, Jan) ; Sýkora, Jan. autor části díla. Japonsko 90. let ; 1. vyd. Praha : Lidové noviny, 2000 ; 441 s. váz. SKALICKÝ, Jaroslav : Císařské město Nara. In: Lidé a země. Vol. 46, No. 7 (1997), 402-406 s. ISSN 0024-2896. VASILJEVOVÁ, Zdeňka : Dějiny Japonska ; 1. vyd, Praha : Svoboda, 1986, 604 s.