Období Asuka 552 - 645
(Asuka džidai) 飛鳥時代



Období Asuka (552–710) 飛鳥時代

Přehled

Období Asuka představuje první historické období Japonska, které trvalo přibližně od poloviny 6. století do počátku 8. století (tradičně 552–710). Jeho počátek je obvykle spojován s přijetím buddhismu a konec s přesunem císařského dvora do nového hlavního města Heidžókjó (dnešní Nara). Toto období bylo klíčové pro formování japonského státu a kultury, neboť došlo k intenzivnímu přejímání vlivů z pevninské Asie, zejména z Číny a Koreje. Mezi nejdůležitější události patří zavedení buddhismu, přijetí čínského písma, upevnění císařské moci a první pokusy o kodifikaci zákonů.

Obyvatelstvo a společnost

Období Asuka bylo svědkem významných sociálních a politických změn. Příchod buddhismu a s ním spojené vzdělanosti a kultury ovlivnil elitu společnosti. Došlo k dalšímu upevňování hierarchické struktury, v jejímž čele stál císařský rod. Vliv mocných rodů, jako byl klan Soga, hrál významnou roli v politice. S přijetím čínského písma se začala rozvíjet písemná vzdělanost mezi aristokracií. Budování buddhistických chrámů a císařských paláců vyžadovalo značné množství pracovních sil a specializovaných řemeslníků.

Kultura

Kultura období Asuka byla synkrezí původních japonských tradic a silných vlivů z pevninské Asie:

Buddhismus

Přijetí buddhismu z Koreje (tradičně roku 552) mělo hluboký dopad na japonskou společnost a kulturu. Budovaly se první buddhistické chrámy, šířily se buddhistické doktríny a umění (sochařství, malířství).

Písmo a literatura

Z Číny bylo převzato čínské písmo kandžii　漢字, které se stalo základem japonského písemného systému. To umožnilo zaznamenávání jazyka a šíření vzdělanosti. Vznikají první náznaky japonského písemnictví.

Umění a architektura

Buddhistické stavitelství přineslo do Japonska nové architektonické styly, charakteristické monumentálností a zdobností. Rozvíjelo se sochařství, zaměřené především na zpodobňování Buddhy a bódhisattvů. Do Japonska proniklo i umění ikebana (aranžování květin) a tvorby zahrad.

Jazyk

Japonština byla obohacena o rozsáhlou sinojaponskou slovní zásobu tyv. kango 漢語, přejatou z čínštiny.

Náboženství

Náboženství v období Asuka bylo charakteristické soužitím a vzájemným ovlivňováním původního šintó a nově přijatého buddhismu. Buddhismus, který do Japonska pronikl z Koreje, získal oficiální podporu a rychle se šířil mezi elitou, což vedlo k budování prvních chrámů a rozvoji buddhistického umění a vzdělanosti. Nicméně, šintó s jeho uctíváním kami a císařského rodu jako potomků bohyně Amaterasu, si udrželo své významné postavení a nadále ovlivňovalo rituály a společenský život. Nejvýznamnějšími památkami spojenými s náboženstvím v tomto období jsou rané buddhistické chrámy jako Hórjúdži (法隆寺) a Asuka-dera (飛鳥寺), které představují první monumentální projevy buddhistické architektury a umění v Japonsku. Pro šintó je v tomto období klíčová Ise Džingú (伊勢神宮), jejíž význam jako centra císařského kultu se upevňoval. Docházelo tak k postupnému prolínání obou náboženských tradic, které položilo základy pro synkretické náboženské představy v pozdějších obdobích.

Ekonomika

Ekonomika období Asuka nadále vycházela ze zemědělství, především z pěstování rýže. S rostoucí centralizací státní moci se pravděpodobně zlepšovala organizace zemědělské produkce a zavlažovacích systémů. Budování rozsáhlých staveb, jako byly chrámy a paláce, stimulovalo rozvoj řemesel a obchodu. Kontakty s pevninskou Asií přinášely do Japonska nové luxusní zboží a technologie.

Politický vývoj

Období Asuka bylo zásadní pro konsolidaci japonského státu a vytvoření centralizovaného vládního systému. Klíčovou postavou byl princ Šótoku Taiši (聖徳太子), který vládl jako regent císařovny Suiko (推古天皇). Připisuje se mu zavedení mnoha reforem inspirovaných čínským modelem vlády:

• Ústava o sedmnácti článcích (十七条の憲法 - Džúšičidžó no Kenpó, 604): Morální a politický kodex pro úředníky, zdůrazňující harmonii, poslušnost císaři a buddhistické principy.
• Zavedení titulu Tennó (天皇): Od vlády císařovny Suiko se japonský panovník začal titulovat "Tennó" (Nebeský vládce), což mělo zdůraznit jeho božský původ a autoritu.
• Vyslání misí do Číny (遣隋使 - Kenzuiši): Šótoku Taiši vysílal japonské delegace k čínskému dvoru dynastie Suej, aby se seznámily s čínskou kulturou, politikou a administrativou.
• Reformy Taika (大化の改新 - Taika no Kaišin, 645): Po smrti prince Šótoku a mocného klanu Soga došlo k dalším rozsáhlým reformám, známým jako reformy Taika. Ty směřovaly k centralizaci státní správy, zavedení čínského systému pozemkové držby a daňového systému.
• Zákoníky: Během období Asuka byly vydány první japonské zákoníky, které měly upravit správu státu a sociální vztahy.

Hlavním městem v závěru období Asuka se stalo Fudžiwarakjó (藤原京), postavené podle čínského vzoru.

Nejvýznamnější památky

• Klášter Hórjúdži (法隆寺): Jeden z nejstarších dochovaných dřevěných chrámových komplexů na světě, postavený na počátku 7. století. Je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO a ukrývá mnoho cenných buddhistických artefaktů.
• Asuka-dera (飛鳥寺): Nejstarší buddhistický chrám v Japonsku, založený klanem Soga.
• Takamacuzuka Kofun (高松塚古墳): Mohyla s bohatými nástěnnými malbami, které poskytují cenné informace o kultuře a oděvech tehdejší doby.
• Išibutai Kofun (石舞台古墳): Záhadná kamenná mohyla, pravděpodobně hrobka mocného vládce Soga no Umaši.
• Fudžiwarakjó (藤原京跡): Archeologické naleziště bývalého hlavního města Fudžiwarakjó, kde jsou patrné základy císařského paláce a dalších staveb.

Období Asuka představuje formativní éru japonské historie, kdy země učinila zásadní kroky k centralizaci státní moci a přejala významné kulturní a náboženské vlivy z kontinentální Asie, které položily základy pro další vývoj japonské civilizace.

BOHÁČKOVÁ, Libuše a Winkelhöferová, Vlasta : Vějíř a meč. Praha : Panorama, 1987 ; 389 s., 32 s. obr. příloh. váz. HILSKÁ, Vlasta : Dějiny a kultura japonského lidu ; 1. vyd., Praha : ČSAV, 1953, 384 s., 18 obr. v přílohách, 1 mapa REISHAUER, Edvin O. a Craig, Albert M. : Dějiny Japonska. (Přel.: Labus, David a Sýkora, Jan) ; Sýkora, Jan. autor části díla. Japonsko 90. let ; 1. vyd. Praha : Lidové noviny, 2000 ; 441 s. váz. VASILJEVOVÁ, Zdeňka : Dějiny Japonska ; 1. vyd, Praha : Svoboda, 1986, 604 s.