Džómon 縄文

Džómon 縄文　15000 př. n. l. - 300 př. n. l.

Charakteristika

Období Džómon je nejstarším prehistorickým obdobím Japonska. Začátek období Džómon se datuje do doby cca 15000 let před naším letopočtem, konec tohoto období připadá na období okolo roku 3000 před naším letopočtem, kdy došlo k postupnému převážení kultury Jajoi.

Obyvatelstvo

Období Džómon představuje nejstarší prokazatelné osídlení Japonských ostrovů a datuje se přibližně od 15 000 do 300 let před naším letopočtem. V evropském kontextu toto období spadá do závěru paleolitu a neolitu. Předpokládá se, že první lidé džómonské kultury přišli do Japonska v několika migračních vlnách ze severovýchodní Asie, pravděpodobně přes Sachalin a Korejský poloostrov. Genetické studie naznačují vazby na původní obyvatelstvo Sibiře.

Fyzické charakteristiky

Antropologické nálezy naznačují, že lidé období Džómon měli robustnější postavu, výraznější obličejové rysy a často i hustší ochlupení ve srovnání s pozdějšími lidmi v období Jajoi a současnými Japonci.

Zánik a transformace

Kolem roku 300 před naším letopočtem začala do Japonska pronikat nová kultura Jajoi, spojená s pěstováním rýže a novými technologiemi (např. bronz a železo). Postupně docházelo k míšení obou populací a kultur. Genetické výzkumy ukazují, že přibližně 12 % genomu moderních Japonců pochází od původních Džómonců, což svědčí o jejich významném příspěvku k japonskému etnickému základu.

Kultura

Kultura Džómon je nejvíce charakteristická svou keramikou, která je považována za jednu z nejstarších na světě. Název "Džómon" 縄文 doslova znamená "provázkový vzor" a odkazuje na typickou dekoraci raných fází, kdy se do měkké hlíny otiskovaly spletené provázky.

Vývoj keramiky

Keramika Džómon prošla složitým vývojem. Rané fáze jsou charakteristické jednoduchými tvary a provázkovým dekorem. Ve středním období se objevují složitější tvary a ornamenty, včetně zoomorfních a antropomorfních motivů. Vrcholné období je proslulé "ohňovými nádobami" (火焔土器 - kaen doki) s extravagantními, plameny připomínajícími výčnělky.

Další aspekty kultury

Kromě keramiky lidé období Džómon vyráběli propracované kamenné nástroje (hroty šípů, nože, sekery), šperky z kostí, zubů a mušlí, a také košíky a tkaniny (jejichž fragmenty se dochovaly).

Obydlí a sídla

Žili v malých osadách tvořených jamovými obydlími (竪穴住居 - tateana džúkjo), což byly částečně zahloubené stavby s doškovou střechou. Některé větší osady mohly mít i centrální prostranství.

Duchovní život a pohřební rituály

Existují nálezy figurín (土偶 - dogū), často ženských tvarů, jejichž účel není zcela jasný, ale pravděpodobně souvisely s plodností nebo rituály. Pohřební praktiky zahrnovaly pohřby do jam, někdy s milodary.

Ekonomika

Ekonomika období Džómon byla založena na sběru, lovu a rybolovu.

Sběr

Lidé období Džómon sbírali širokou škálu planě rostoucích rostlin, ořechů, bobulí a hub.

Lov

Lovili divoká zvířata, jako jsou jeleni, divoká prasata, zajíci a ptáci, pomocí luků a šípů, oštěpů a pastí.

Rybolov

Díky blízkosti moře a řek byl rybolov důležitým zdrojem potravy. Používali k tomu harpuny, sítě a háčky.

Počátky zemědělství

Objevují se první náznaky pěstování některých rostlin, jako je ječmen a pšenice, ale lov a sběr zůstaly dominantními způsoby obživy.

Význam moře

Zejména v pobřežních oblastech hrálo moře klíčovou roli jako zdroj potravy - ryby, měkkýši, korýši.

Obchod a výměna

Existují archeologické nálezy, které naznačují určitou míru obchodu nebo výměny mezi komunitami, například výměnu obsidiánu (vulkanického skla) používaného na výrobu nástrojů.

Politický vývoj

O struktuře džómonských komunit nemáme přímé důkazy. Nicméně velikost a uspořádání sídlišť naznačují existenci relativně malých, soběstačných skupin. Je pravděpodobné, že existovala určitá forma sociální organizace a vedení, ale její povaha zůstává nejasná.

Vliv prostředí

Mezi nejvýraznější události období Džómon bezpochyby patří mohutná erupce sopky Sakuradžima která měla významný dopad na demografii a sociální uspořádání v postižených oblastech. Mohutná erupce nastala cca 13 tis. let před naším letopočtem. Uvádí se, že při této erupci došlo k vyvržení 11km³ materiálu. Toto množství znemožnilo obývání celého ostrova Kjúšú na dlouhá staletí. Migrační vlny vyvolané touto katastrofou mohly vést k interakcím a potenciálním konfliktům s již existujícími komunitami.

Nejvýznamnější památky

• Sannai-Maruyama (三内丸山遺跡): Tato rozsáhlá archeologická lokalita v prefektuře Aomori je jedním z nejvýznamnějších a nejlépe prozkoumaných sídlišť z období Džómon. Byly zde odkryty pozůstatky velkých jamových obydlí, skladovacích jam, hrobů a monumentálních dřevěných konstrukcí, které naznačují relativně usedlý způsob života a vyspělou sociální organizaci. Místní muzeum a skanzen nabízejí fascinující pohled na život lidí kultury Džómon.
• Kamegaoka (亀ヶ岡遺跡): Další významná lokalita v prefektuře Aomori, známá svými unikátními antropomorfními figurkami (šaku-dogū) a propracovanou keramikou pozdního období Džómon.
• Toro (登呂遺跡): Lokalita v prefektuře Šizuoka, která poskytla důkazy o raném zemědělství v období Jajoi, ale obsahuje i stopy osídlení z pozdního období Džómon.

Význam pro současné Japonsko

Studium kultury Džómon je klíčové pro pochopení nejstarší historie Japonska a formování japonského kulturního dědictví. Archeologické nálezy a genetické výzkumy neustále přinášejí nové poznatky o životě, migraci a interakcích prvních obyvatel Japonských ostrovů. Džómonská keramika a umělecké předměty jsou ceněny pro svou originalitu a estetickou hodnotu a jsou důležitou součástí japonského umění a historie.