Čajový obřad (čadó) 茶道

    Čajový obřad čadó nebo sadó "cesta čaje" 茶道získal svou dnešní podobu během 15. a 16. století, kdy rituální pití čaje získalo přesná pravidla a bylo obohacené o estetické prvky a umělecké objekty. Hlavním a nejznámějším mistrem čajového obřadu byl Sen no Rikjú 千利休, z jehož učení později vycházeli jeho potomci a následovníci nejznámější školy čajového obřadu: Urasenke 裏千家, Omotesenke 表千家a Mušakódžisenke 武者小路千家. Z těchto škol se postupem času odštěpily nové školy, respektive proudy (v jejichž názvech se místo znaku "ke" 家 užívá znak pro proud "rjú" 流). Např. Edosenkerjú 江戸千家流, Enšúrjú 遠州流 a mnoho dalších.
    Nejznámější školou je Urasenke, o jejíž věhlas a mezinárodní expanzi se zasloužil 15. pokračovatel tradice Sen Sóšitsu XV. V současné době má Urasenke po celém světě na 50 poboček a od roku 2000 působí také v Praze.

    Tradiční čajový obřad probíhá v čajové místnosti čašicu 茶室, tato místnost je postavená a vyzdobená v tradičním japonském stylu odpovídající minimalistickému estetickému ideálu Wabi. Na zemi jsou rohože tatami 畳, ve výklenku tokonoma je umístěná kaligrafie a ikebana. Obě tyto dekorace jsou vzájemně sladěné a odpovídají ročnímu období. Čaj se připravuje podle pevně stanovených postupů čajový mistr, který jej potom předkládá hostům. Hostům je nejprve naservírováno sladké zdobené cukroví, které připraví chuťové buňky na hořký čaj. Po cukroví, mistr podává čaj. Při čajovém obřadu se podává našlehaný práškový čaj mačča 抹茶. Čaj šlehá mistr bambusovou šlehačkou časen 茶筅 (připomíná tvarem štětku na holení) a podává ho hostům. Po převzetí čaje si host nejprve prohlédne čajovou misku čawan 茶碗 a teprve potom pije čaj. Převzetí čajové misky, její prohlížení a pití čaje má svá stanovená pravidla.
    Smyslem čajového obřadu, který může trvat i několik hodin, není samotné pití čaje. Obřad zahrnuje projev vzájemné úcty mezi mistrem a hostem, vnímání uměleckého souznění prostoru, kaligrafie, ikebany, cukroví, čajového náčiní, harmonických a přesných pohybů mistra. Důležitý je také chuťový požitek vycházející z kontrastu mezi sladkým cukrovím a hořkým čajem. K vnímání takového množství vjemů je nutné dosáhnout absolutní myšlenkové a duševní harmonie.

Čajový obřad

OKAKURA, Kakuzó : Kniha o čaji. (Přel.: Horáková, Dita) ; Horáková, Dita. autor doslovu. Čajové putování Tenšina Okakury ; 1. vyd. Praha : Brody, 1998 ; 96 s. brož. orig. The Book of Tea by Okakura Kakuzó. DUFEK, Ota : Téma: ČaJ. In: Kokoro. (1995/96 zima), 12-17 s. KAWASUMIOVÁ, Darja : Západní křesťanská kultura a japonský čajový obřad: Čajový obřad jako jedna z podnětných forem společenského dialogu v postmoderně, Universita Karlova 1999. SÓŠICU, Sen XV. Cesta čaje, mysl čaje. (Přel.: Faktor, Viktor) ; Praha : Pragma, 1991 ; brož. orig. Tea life, Tea mind.Z angličtiny.

	www.urasenke.cz Škola Urasenke www.cajomir.cz Občanské sdružení pro podporu čajové kultury v Čechách