Ikebana

    Ikebana je umění aranžování květin. V Japonsku se pro tento druh umění kromě termínu ikebana 生花 – živé květy, také používá termín kadó 華道 – cesta květin. Do Japonska přišlo umění aranžování květin spolu s buddhismem během období Asuka 飛鳥 552 - 645. První školu ikebany zakládá mnich Ono no Imoko 小野妹子, který se po svém návratu z Číny v roce 607 zabýval aranžováním květin pro kjótský buddhistický klášter Rokkakudó 六角堂 (oficiální název je Šiundži 紫雲寺). Mniši žili u rybníka, a proto škola aranžování květin dostala název Ikebonó 池坊 - mniši od rybníka. První styl jednoduchého aranžování květin se nazývá kuge 供華. Jednalo se jednoduchý styl složený pouze z větví a květin.
    Mezi rané styly ikebany také patří styl Tatebana 立花 - stojící květy. Při tomto stylu se používají vysoké štíhlé nádoby a podle zásad tohoto stylu je vyčnívající část hlavní květiny jedenapůlkrát vyšší než je váza. Hlavní květina je symetricky doprovázená květy po obou stranách.
    V roce 1462 Sengjú, mistr školy Ikenobó zakládá nový styl zvaný Rikka 立花 - vztyčené květy. Styl Rikka obohatil ikebanu o buddhistickou symboliku. Sedm větví stylu Rikka symbolizuje přírodu a její krásy.
1. vrchol: rjú 嶺
2. horu pod vrcholem: gaku 岳
3. vodopád: rjó 滝
4. město: ši 市
5. údolí pod horou: bi 尾
6. slunce, prvek jin: jó 陽
7. stín, prvek jang: in 陰

    Ikebana se stala v 16. století součástí čajového obřadu. Květiny upravené pro čajový obřad a specifický styl jejich úpravy se nazývá Čabana 茶花 – čajová květina. Styl úpravy je odvozený od stylu Nageire 投げ入れ – vhození. Pro tento styl je charakteristické zenbudhistické chápání světa. Krásná květina je jakoby nahodile vhozená do prosté vázy, kterou často představuje jenom seříznutý bambus. Se zenbudhistickou filozofií je také spjat styl Seika 生花 (někdy se čte také šóka). Ikebana tohoto stylu se skládá ze tří hlavních částí, symbolizující nebe: ten 天, zemi: či 地 a člověka: džin 人. V moderní době jsou populární volné a nevázané styly jako je například styl Džijúka 自由化. Při této ikebaně se nekladou žádná pravidla a hranice, může být používán téměř jakýkoliv materiál.
    Ikebana se jako jedno z mála japonských umění rozšířila do celého světa a její principy se studují a aktivně používají po celém světě. S Ikebanou se tak můžeme setkat v hotelích, obchodních centrech, reprezentačních prostorách apod.

	JAKERLE, Ladislav : Ikebana. Praha : SZN, 1966. HRDLIČKOVÁ, Věna: Ikebana – umění uspořádat květiny. In: Vlasta. 1962 . MALACKA, E.: Ikebana. In: Rovnost. 16.6.1963 Ikebana – Staré a nové aranžování květin. Praha : Japonské velvyslanectví 1962 WINKELHÖFEROVÁ, Vlasta : Ikebana úprava květin. In: Domov. No. 3 (1963). WINKELHÖFEROVÁ, Vlasta : Pokuste se o umění ikebany. In: Domov. No. 5 (1963).

	Wikipedie – heslo Ikebana