Východojaponské zemětřesení <BR>(Higašinihon daišinsai) 東日本大震災 Japonsko - přehled

hledat

Návazné odkazy


Čas v Japonsku




Vaše doporučení je naší odměnou

Východojaponské zemětřesení
(Higašinihon daišinsai) 東日本大震災



11. 3. 2011 zasáhlo východní oblast Tóhoku nejsilnější zemětřesení v moderních japonských dějinách. Postižené bylo celé východní pobřeží Japonska. Pobřeží prefektur Mijagi宮城県Fukušima 福島県Aomori 青森県 a Iwate 岩手県 bylo zdevastované cunami. Při této katastrofě zmizely z povrchu země celé vesnice a čtvrti měst.
    Ve skutečnosti oblast postihly tři velké otřesy v rozmezí necelé čtvrthodiny. Výsledkem této seismické aktivity byl otřes síly 9 M, tedy nejsilnější otřes v moderních japonských dějinách a čtvrtý nejsilnější zaznamenaný otřes na zemi. Následkem otřesů vznikly vlny cunami o výšce přesahující 39 metrů.
    Cunami přesahující 8 metrů vyvrací a odnáší stromy, strhávají cihlové domy, poškozují železobetonové stavby a ničí nebo potápí veškeré rybářské lodě.
   


Pro představu je nutné uvést, že běžné japonské domky zlikviduje již cunami o výšce přesahující 2 metry. Cunami, která vznikla při tomto zemětřesení, tedy napáchala nedozírné škody. Došlo ke zničení veškeré zástavby a infrastruktury v přímořských nížinách. Na některých místech bylo zasažené území až do hloubky několika kilometrů od pobřeží. Odhaduje se, že zahynulo více jak 25 000 osob.
    Ihned po katastrofě začala rozsáhlá záchranná operace. Do této operace byly nasazené japonské síly domobrany v počtu 100 000 osob. Následně byly povolány na pomoc i zálohy v počtu 40 000 osob. Došlo tak k největšímu nasazení vojenských sil od druhé světové války.
    Kromě přímých škod na obyvatelstvu cunami smetla nebo zničila generátory jaderných elektráren, které se nacházejí v nejsilněji postižené oblasti. Nejvíce takto postižená byla jaderná elektrárna Fukušima I. V této elektrárně došlo po zemětřesení k automatickému odstavení reaktorů. Požkozené a zničené generátory však nenastartovaly a chladící systém nefungoval. Následkem nedostatečného chlazení reaktorů bylo jejich přehřívání. Situace začala vymykat kontrole a došlo k řetězení nehod. V důsledku těchto nehod a setrvávajícího nedostatečného chlazení došlo k úniku radiace.
    S narůstajícím ohrožením bylo postupně z okruhu 30km okolo elektrárny evakuováno obyvatelstvo.


Záběry cunami a postižených oblastí



Reklama